Zahájení sanace skládky Lukavice

Datum vydání: 27.01.2010

Stará ekologická zátěž zde pochází z přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, kdy byl vytěžený písník zavezen tzv. kyselými asfaltovými gudrony, což byl v té době odpad ze zpracování ropy v nedalekých Pardubicích. Ropa se tehdy rafinovala tzv.“sovětskou“ metodou, kdy byla do ní přimísena koncentrovaná kyselina sírová, díky které se oddělily pouze lehčí frakce ropy (kerosin, benziny, nafta atd.).

Dne 31. 8. 2009 investor akce „Sanace skládky Lukavice“, Pardubický kraj, předal staveniště provádějící dodavatelské firmě, kterou je Sdružení BAUEKO Lukavice. Uvedené sdružení, které je složeno ze dvou firem, a sice ze společnosti BAUSET a.s. Pardubice a společnosti Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o. Chrudim, má přesně na den jeden rok na to, aby odtěžilo váznoucí starou ekologickou zátěž a lokalitu opětovně zrekultivovalo.
Termín dokončení je tedy dán, a sice do 31. 8. 2010.
Stará ekologická zátěž zde pochází z přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, kdy byl vytěžený písník zavezen tzv. kyselými asfaltovými gudrony, což byl v té době odpad ze zpracování ropy v nedalekých Pardubicích.
Ropa se tehdy rafinovala tzv.“sovětskou“ metodou, kdy byla do ní přimísena koncentrovaná kyselina sírová, díky které se oddělily pouze lehčí frakce ropy (kerosin, benziny, nafta atd.). Pro těžší frakce tehdy nebylo využití a ty pak jako extrémně kyselé kaly byly ukládány do různých míst současného Pardubického kraje. Této neekonomické, neefektivní a neekologické výrobě ropných produktů bylo dávno odzvoněno, ropa se dnes účelně využívá prakticky ze 100 %, avšak památka na onu dobu v Lukavici zůstala.
Dalším neřízeným skládkováním popelovin a následnou nepromyšlenou rekultivační úpravou skládky byly sice kyselé asfaltové gudrony skryty lidským zrakům, avšak tlak nadložní čtyřmetrové rekultivační vrstvy na plastické podloží způsoboval permanentní únik polotekuté frakce, tzv. sledží (sludge) do okolí.
Kontaminováno bylo široké okolí skládky, přilehlý Lukavický potok, který extrémně kyselé ropné kaly přenášel do nedaleké, necelých 400 m vzdálené řeky Chrudimky.
Bylo rozhodnuto uložené ropné odpady odtěžit a odvézt na řízenou skládku nebezpečných odpadů. Odpady, které nelze skládkovat přímo, musí být podrobeny tzv. solidifikaci.
Tato dekontaminační metoda spočívá v přimíchání dalších příměsí, v našem případě aditiv na bázi vápna, které způsobí „vytvrdnutí“ materiálu a snížení jeho nebezpečných vlastností, zejména výluhové schopnosti uvolňovat toxické látky.
Přípravné práce spočívaly v oplocení lokality, zajištění přívodu pitné vody a el. proudu, vybudování zařízení staveniště a provedení zpevněné plochy, na které byla umístěna technologie čištění vody.
Dále bylo vybudováno 9 ks vrtů hydraulické bariéry za účelem snižování hladiny podzemních vod. Podzemní vody z hydraulické bariéry, dále kontaminované podzemní a dešťové vody ze dna výkopu jsou společně čerpány na sanační technologii, odkud jsou po vyčištění vypouštěny do Lukavického potoka.
Po odtěžení svrchní (rekultivační) vrstvy (cca 5 000 m3) bylo dne 19. 11. 2009 přikročeno k odtěžbě vlastního kontaminovaného materiálu.
Dle projektu má být z lokality odvezeno 14 788 m3 kontaminované zeminy a odpadů, tj. cca 24 535 tun. Do 18. 12. 2009, kdy byly těžební práce dočasně po dobu vánočních svátků pozastaveny, bylo odtěženo, resp. ze skládky vyvezeno cca 9 500 tun odpadů.
Sanační práce probíhají ve velmi náročných pracovních podmínkách. Vzhledem k nepříjemnému zápachu, způsobenému oxidem siřičitým, sirovodíkem a sulfonovými kyselinami, je nutno pracovat s polomaskami i celoobličejovými maskami. Předpoklad dokončení odtěžby je do 31. 3. 2010, následně bude přikročeno k technické a biologické rekultivaci. Průběžně probíhá ochranné sanační čerpání vod a monitoring lokality.
Ing. Jan Kašpar, samostatný technolog/řešitel