Vodní zdroj Třebechovice pod Orebem - Bědovice, průzkum znečištění a analýza rizik

Datum vydání: 27.07.2012

V letech 2011 až 2012 řešila společnost Vodní zdroje Ekomonitor dlouhodobou kontaminaci Vodního zdroje Třebechovice-Bědovice pesticidy, která zabraňuje využívání jinak kvalitní měkké podzemní vody pro zásobování města Třebechovice pod Orebem.

V letech 2011 až 2012 řešila společnost Vodní zdroje Ekomonitor dlouhodobou kontaminaci Vodního zdroje Třebechovice-Bědovice pesticidy, která zabraňuje využívání jinak kvalitní měkké podzemní vody pro zásobování města Třebechovice pod Orebem.

 

Jelikož nebyly známy parametry kontaminace a ani její zdroj bylo nutné provést v hydrogeologickém povodí Vodního zdroje poměrně rozsáhlé průzkumné práce.

V ploše zájmového území byl proveden geofyzikální průzkum, který plošně vymapoval mocnost kvartérních štěrkopísků a detailně se zabýval možností přetékání podzemí vody z křídové zvodně.

V místech, které byly označeny jako možné zdroje kontaminace byla provedena mělká sondáž. Pro doplnění sítě monitorovacích hydrogeologických objektů bylo vybudováno dalších 6 vrtů.

Pro zjištění konkrétních hydrogeologických a hydrologických parametrů zájmového území byly realizovány hydrodynamické zkoušky, karotážní měření ve vrtech a měření průtoků v povrchových tocích. Současně probíhal roční monitoring kvality podzemních a povrchových vod, do kterého bylo zařazeno až 26 hydrogeologických objektů a až 6 profilů povrchových vod.

 
 

 

Výsledky monitoringu byly zhodnoceny jak z hlediska krátkodobého vývoje, tak v kontextu ze staršími údaji z hlediska dlouhodobého. Ukázalo se, že dlouhodobě je podzemní voda kontaminovaná pouze atrazinem a jeho rozpadovým produktem desethylatrazinem.

 

Ze získaných údajů byl zkonstruován hydraulický a transportní model pro zájmové území. Pomocí provedené modelace bylo možné vymezit dvě zdrojové oblasti atrazinu a popsat jeho transport podzemní vodou do jímacích území.

Protože analýza rizik potvrdila, že koncentrace atrazinu by v podzemní vodě způsobovala při jejím využití pro pitné účely neakceptovatelné rizika, byla navržena nápravná opatření. Jako nejradikálnější, ale nejvíce nákladný byl zpracován návrh na doprůzkum zdrojů kontaminace, který by předcházel jejich sanačnímu odstranění. Jelikož k této variantě nápravného opatření nejsou dosud dostatečné finanční prostředky, byla pomocí hydraulického a transportního modelu navržena ochranná hydraulická clona, která by měla během krátkého období zajistit pokles koncentrací atrazinu a desethylatrazinu v jímacím území a bylo by možné tak znovu podzemní vodu využívat k zásobování obyvatel.