Plán financování a obnovy vodovodů a kanalizací v praxi

Datum vydání: 16.03.2009

V současně době je velmi živou, diskutovanou a také prakticky dost nejasnou záležitostí povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací (dále jen PFOVAK), dle článku 11, § 8 zákona č. 76/2006 Sb., kterým byl původní zákon č. 274/2001 Sb. novelizován.

Ing. Jan Kašpar

Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu č. 274/2001 Sb. dal vlastníkům a provozovatelům uvedených zařízení konečně oporu v četných a poměrně závažných případech sporů s odběrateli a jednoznačně deklaroval práva vlastníků, resp. provozovatelů vodovodů a kanalizací. Uvedený zákon však uložil také povinnosti.
V současně době je velmi živou, diskutovanou a také prakticky dost nejasnou záležitostí povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací (dále jen PFOVAK), dle článku 11, § 8 zákona č. 76/2006 Sb., kterým byl původní zákon č. 274/2001 Sb. novelizován. Uvedený PFOVAK musí být dle uvedené novely zpracován nejpozději (pod hrozbou sankcí) do 31. prosince 2008, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. PFOVAK se dále aktualizuje nejpozději po 5 letech od jeho zpracování, přičemž každá provedená aktualizace je nedílnou součástí původního plánu obnovy.
O co jde?
V posledních letech je viditelná snaha státu o zpřístupnění a centralizaci dat v oboru vodovody a kanalizace (dále jen VAK) a o kontrolu nad efektivností nákladů a výnosů z uvedené činnosti, což bezesporu přinese efektivnější řízení dotační politiky státu. Ve svém důsledku toto povede k strategickému cíli státu, t. j. výhledně odbourat veškeré dotování v oboru VAK a veškeré náklady krýt samofinancováním z vybraného vodného a stočného. Je zcela zřejmé, že daný postup povede k nárůstu vodného a stočného. Zároveň je zřejmé, že uvedený problém se bude minimálně týkat odborných vodárenských společností spravujících VAK (kde prakticky všude provádějí obnovu majetku formou odpisů), zato však postihne v plné šíři provozovatele malých vodovodů (tedy převážně obce), které odpisy nepraktikují a navíc často mají vodné a stočné značně podhodnocené, resp. stočné často není vůbec zavedeno.
V mezidobí, než dojde k plnému samofinancování a soběstačnosti v provozu VAK, bude stát dotační politiku samozřejmě realizovat. Ale – ústy odpovědného pracovníka Ministerstva zemědělství – stát nebude podporovat velké vodárenské společnosti spravující VAK na úrovni okresních měst, či bývalých okresů, či větších celků, které si vzhledem k hustotě civilní zástavby, občanské vybavenosti a průmyslu na sebe snadno vydělají. Současně nebude stát podporovat ty malé vlastníky a provozovatele VAK, které nemají vodné a stočné vůbec zavedeno nebo je mají pouze na symbolické výši.
Prostřednictvím Majetkové a provozní evidence (zavedené již od r. 2002) a povinností pravidelného dokladování ekonomicky provozu (vždy do 30.6. následujícího kalendářního roku) je stát prostřednictvím Ministerstva zemědělství dokonale informován o všech „choulostivých“ datech vlastníků a provozovatelů VAK a může do daného procesu objektivně zasahovat.

Při vlastním zpracování PFOVAK se dle předepsané metodiky subjektivně, nicméně s odbornou péčí, stanoví míra opotřebenosti vodohospodářského majetku vyjádřená v procentech u jednotlivých zařízení. Návazně se stanoví náklady kompenzující uvedené opotřebení. Tyto náklady vycházejí z ceny díla oceněného v Majetkové evidenci, která je vypracována v souladu s metodikou finančního propočtu zveřejněnou ve Vyhlášce č. 428/2001 Sb. a která je upravena Metodickým pokynem MZe č. j. 8114/2007 – 16 000, jímž se vypočtená cena přiváděcích vodovodních řadů, vodojemů a rozvodné sítě zvyšuje 1,56 krát, úpraven vod a zdrojů bez úpravy 1,14 krát, přiváděcích kanalizačních stok a ostatní kanalizační sítě 1,44 krát a čistíren odpadních vod a dalších obdobných zařízení 1,20 krát.
Vypočtené náklady pro jednotlivé roky budou poděleny množstvím fakturovaného vodného, resp. stočného v m3 pro daný rok a obdržíme novou cenu vody, resp. stočného, u malých obcí v podstatně větší výši než dosud.
Možnosti zmírnění dopadů (ekonomických, sociálních, politických) jsou v podstatě dvě.
Za prvé – při hodnocení míry opotřebovanosti majetku projevit maximálně možnou „ohleduplnost“. Tento postup znamená pouze oddálení problému.
Za druhé – naplánovat a projekčně připravit potřebné státní dotace na obnovu dožilých zařízení.
V každém případě je nutné revidovat cenu vodného a stočného a tam, kde stočné není zavedeno, ho urychleně zavést.

Odsouhlasený plán financování obnovy vodovodů a kanalizací by se měl stát základem pro profesionální správu a plánování obnovy vodohospodářského majetku. Realizace PFOVAK provede k nárůstu vodného a stočného, zejména u malých obcí. Je nutno se cílevědomě zaměřit na dotační politiku státu.