Nový občanský zákoník

Datum vydání: 19.02.2014

Asi úplně všichni již zaznamenali, že od 1. 1. 2014 máme účinný nový občanský zákoník. Slovo „nový“ v jeho správném názvu nenajdeme, jde o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale tento přívlastek se natolik dostal do všeobecného podvědomí, že mu již zřejmě zůstane.

Když jsme koncem roku 2013 poprvé diskutovali nad novým občanským zákoníkem jeho dopad pro naši práci, byla odpověď strohá, ale naprosto jasná – obrovský, změní se úplně všechno. Při představě, že původní občanský zákoník měl 45 079 slov v 879 paragrafech a nový občanský zákoník má 173 064 slov v 3081 paragrafech, což je nárůst „jen“ o necelých 284 %, nám nebylo moc do smíchu. Jen to přečíst. Pak taky pochopit a hlavně správně aplikovat do každodenní praxe. A nešlo jen o rozsah NOZ, ale taky tu byl jistý neurčitý odpor k novým věcem a taky v podvědomí utkvělé informace z různých sdělovacích prostředků, které vesměs vyznívaly negativně – přijdete o tohle, zaplatíte za tamto, musíte předělat támhleto. Tak takový byl první dojem. Pomalu se začíná ukazovat, že se všechno rozhodně nezmění, ale nepředbíhejme.  

V rámci rekodifikace soukromého práva byl schválen nejen nový občanský zákoník, ale také nový zákon o obchodních korporacích a nový zákon o mezinárodním právu soukromém. Nový občanský zákoník reaguje na potřebu změny v soukromém právu. Uvědomíme-li si, že původní občanský zákoník byl přijat v roce 1964 (účinnost od 1. 4. 1964) a vycházel z poměrů 60. let a z tehdejších názorů na soukromé právo, byla jeho rekodifikace na místě již mnohem dříve. Z různých důvodů se přijetí nového občanského zákoníku podařilo až nyní. Aspoň symbolicky dostal číslo 89. Dalším nedostatkem původního občanského zákoníku byla roztříštěnost úpravy občanskoprávních vztahů v několika různých právních předpisech. Při řešení občansko-právní problematiky bylo nutné vycházet nejen z občanského zákoníku, ale také např. ze zákona o rodině, obchodního zákoníku či dalších právních předpisů.

Nový občanský zákoník klade důraz jak na naše demokratické právní tradice, tak i na principy a standardy soukromého práva v Evropě. Je rozdělen do pěti částí – Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Jednotlivá ustanovení upravují vzájemná práva a povinnosti osob a vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Je nutné mít na zřeteli, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Soukromé a věřené právo musíme vnímat jako dvě samostatné složky, zároveň však složky vzájemně se ovlivňující. Dále mějme na paměti skutečnost, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou jen ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Vykládání a následné uplatňování jednotlivých ustanovení soukromého práva je možné jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s předchozím příkazem, musí mu ustoupit. Důležité je rovněž to, že zákonným ustanovením nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce. Nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Ještě připomenu jednu zásahu - daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

Budeme-li výše uvedené hodnoty respektovat a využívat tato obecná ustanovení k řešení jednotlivých případů, snad zvládneme vstřebat i veškeré novinky. Za jednu z největších změn považuji skutečnost, že nemovité věci jsou pouze pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro), jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. A proto jsou stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, součástí pozemku. Stavba zřízená na cizím pozemku se stává součástí pozemku. Samozřejmě i z tohoto ustanovení existují výjimky, ale jedná se pouze o inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Stavba, která nebyla podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž byla zřízena, přestala být dnem 1. 1. 2014 samostatnou věcí a stala se součástí pozemku, a to v případě, měla-li v tento den vlastnické právo ke stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. Stavba spojená se zemí pevným základem, která nebyla podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž byla zřízena, a byla k 1. 1. 2014 ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se tímto dnem nestala součástí pozemku a je nemovitou věcí. Odlišní vlastníci stavby a pozemku mají vůči sobě vzájemná předkupní práva. Nově je možné stavbu na cizím pozemku zřídit pouze na základě práva stavby, jako věcného práva k cizím pozemkům. Toto právo stavby je nemovitou věcí a je předmětem zápisu do katastru nemovitostí.

Sžít se s novým občanským zákoníkem si jistě vyžádá nějaký čas. V současné době neexistuje k dané problematice žádná judikatura, což je jistý problém, ale na druhou stranu každý z nás má tu možnost být součástí tvorby aplikace práva v praxi. Snažme se k tomu přistupovat se zdravým rozumem a mějme na paměti obecná ustanovení, kterými bychom si měli pomáhat v případě nejasnosti konkrétních ustanovení. Jistou pomocí nám mohou být stanoviska Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ČR, která najdete na http://obcanskyzakonik.justice.cz/.

A na závěr něco pro odlehčení – až vám od souseda spadne na zahradu jablko, je bez ohledu na vztah se sousedem vaše, takže se můžete s chutí zakousnout. Zakousněme se i do nového občanského zákoníku - tedy dobrou chuť, hodně sil a pevné nervy. Nakonec stejně až čas ukáže, jak moc budeme úspěšní.

Ing. Pavel Koreček
Městský úřad Chrudim