Legislativní okénko

Datum vydání: 09.08.2010

Novela vodního zákona – zákon č.150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, bude účinná od srpna 2010 a obsahuje více než 200 novelizačních úprav. Znění, které vyšlo ve Sbírce zákonů, je pouze přehledem změn, vydání úplného znění se připravuje na září 2010.

Novela vodního zákona – zákon č.150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, bude účinná od srpna 2010 a obsahuje více než 200 novelizačních úprav.
Znění, které vyšlo ve Sbírce zákonů, je pouze přehledem změn, vydání úplného znění se připravuje na září 2010.
 

Co přináší mj. novela vodního zákona (zákon o vodách)?

 

  1. Novela rozšiřuje účel zákona – vodní zákon definuje zásobování obyvatel pitnou vodou jako veřejný zájem, tj. upřednostněný nad všemi ostatními.
  2. Řeší problematiku srážkových vod. (Původně bylo stanoveno, že je srážkové vody třeba zasakovat, zadržovat s regulovaným odváděním do vod povrchových, nebo odvádět jednotnou kanalizací. Srážkové vody jsou vodami povrchovými, ale vzhledem k tomu, že dopadají na střechy staveb a odtékají z různých ploch, je někdy těžké určit hranici, kdy se ještě jedná o vodu srážkovou a kdy už o vodu odpadní. Proto došlo k úpravě definice. Srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud splňují podmínky stanovené povolením, nebo srážkové vody z komunikace, pokud je komunikace opatřena technickým řešením, které odlučuje ropné látky, jsou rovněž vodami srážkovými, tj. nejedná se o vody odpadní, ale vody povrchové.)
  3. Podle stále účinného vodního zákona č. 254/2001 Sb. se nedalo povolit vypouštění do vod podzemních. V § 38 odst. 7 se nově zavádí možnost vypouštění přes půdní vrstvy z tzv. menších zdrojů, tj. jednotlivých domácností a jednotlivých staveb poskytujících služby, u nichž odpadní vody jsou produktem lidského metabolismu. Odpadní vody nesmí být produkty provozoven, dílen apod., které by mohly uškodit podzemním vodám.
  4. Řeší likvidaci odpadních vod ze žump. Žumpy nejsou vodními díly, ale obsah žump se považuje za odpadní vody. Pozice žump v právním řádu je nyní dost nejistá, proto se zavedla povinnost zajistit likvidaci obsahu žumpy a případně ji prokázat České inspekci životního prostředí a vodoprávnímu úřadu na jejich požádání.
  5. Upravuje poplatek za vypouštění do vod podzemních.
  6. Zavádí tzv. výrobkový přístup, kdy lze pro čistírny odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel použít certifikovaný výrobek a k realizaci postačí pouze ohlášení. Výrobkový přístup je vlastně zjednodušené řízení pro vodní díla s garantovanou účinností. ČOV do 50 EO bude možno za stanovených podmínek pouze ohlásit v režimu stavebního zákona. Není potřeba dále provádět rozbory podle § 38 odst. 5 jako u normálních vodních děl, ale pro vlastníky těchto malých ČOV je stanovena podle § 59 odst. 1 písm. k) nová povinnost kontroly ČOV 1x za 2 roky. Kontrolu bude provádět osoba s odbornou způsobilostí, s pověřením MŽP.
  7. Ruší vodoprávní úřady na úrovni pověřených obcí. Povolení budou nově vydávat jen obce s rozšířenou působností, které např. povolují studny, tj. ekvivalent stavební agendy.

Bc. Alena Pecinová, oddělení seminářů a konferencí