Analýzy rizik starých ekologických zátěží pro Pardubický kraj

V lednu roku 2010 byly uzavřeny smlouvy o dílo na zpracování rizikových analýz na území Pardubického kraje mezi Pardubickým krajem a společností Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o. Vypracování analýz rizik je spolufinancováno z Operačního programu Životní prostředí, Prioritní osy 4, Oblast podpory 4.2. – Odstraňování starých ekologických zátěží a z rozpočtu Pardubického kraje. Sedm lokalit, které jsou podrobovány průzkumných pracím a analýzám rizik, se nachází ve čtyřech okresech Pardubického kraje (Chrudim, Pardubice, Ústí nad Orlicí a Svitavy).

Okres Chrudim:

  • Analýza rizik ohrožení podzemní vody, zejména zdroje KB-1 v k. ú. Chrudim
  • Analýza rizik vlivu skládky Hamřík v CHKO Žďárské vrchy na podzemní vody a na významný vodní tok řeky Chrudimky
  • Analýza rizik kontaminace záplavového území Chrudimky v k. ú. Chrudim těkavými chlorovanými uhlovodíky

Okres Pardubice:

  • Analýza rizik kontaminace záplavového území Labe v k. ú. Přelouč těkavými chlorovanými uhlovodíky

Okres Ústí nad Orlicí:

  • Analýza rizik ohrožení jímacího území Lubník a Vyšehrad v k. ú. Jablonné nad Orlicí a významného vodního toku Tiché Orlice
  • Analýza rizik vlivu skládky Dolní Lipka na podzemní vody a na významný vodní tok řeky Tiché Orlice

Okres Svitavy:

  • Analýza rizik kontaminace zdrojů vody HS-1/I a HS-1/II v k. ú. Svitavy Základním cílem průzkumných prací a analýz rizik je zajištění dostatečné a aktuální prozkoumanosti řešených kontaminovaných území a identifikace transportních cest, kterými se znečištění může šířit mimo ohniska znečištění.
  • Analýza rizik ohrožení podzemní vody, zejména zdroje KB-1 v k. ú. Chrudim
    Zájmové území se nachází v jihovýchodní části Chrudimi a v severní části Slatiňan.
    V tomto území se nachází (nacházela) celá řada průmyslových areálů, u nichž je podezření, že jejich činností mohla být způsobena stará ekologická zátěž. Na lokalitě je potvrzena kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky. Vzhledem k předchozí výrobní činnosti bude průzkum zaměřen i na ropné látky a těžké kovy. Podzemní voda je na lokalitě využívána jako zdroj pitné vody (část obce Chrudim nemá zavedenou vodovodní přípojku) a zdroj vody pro veřejný krytý plavecký bazén a letní koupaliště města Chrudim.
  • Analýza rizik vlivu skládky Hamřík v CHKO Žďárské vrchy na podzemní vody a na významný
    vodní tok řeky Chrudimky
    Bývalá skládka tuhých komunálních odpadů je umístěna cca 1 km jihovýchodně od města Hlinska. Těleso skládky zasahuje do údolní nivy Chrudimky, která protéká cca 100 m od okraje skládky. Skládka je umístěna v bažinatém zamokřeném terénu, v celém území se nachází řada pramenných vývěrů. Lokalita se nachází v CHKO a CHOPAV Žďárské vrchy. Skládka byla povolena jako skládka TKO MěNV Hlinsko v roce 1975, přičemž vlastní provoz skládky započal v roce 1979 a trval do roku 1990. Po ukončení provozu skládky bylo na horní část skládky navezeno a rozhrnuto blíže neurčené množství zeminy, místy však uložený odpad vystupuje na povrch.
    Na skládku byl ukládán tuhý komunální odpad, odpady z průmyslových závodů v Hlinsku a dále zemina ze skrývek. Přesné údaje o druzích a kategoriích odpadů nejsou k dispozici. Celková kubatura uložených odpadů je odhadována na cca 130 – 140 000 m3, uložených na ploše cca 18 400 m2, průměrná mocnost uložených odpadů se pohybuje kolem 7 m. V podloží skládkového tělesa není vybudována žádná těsnicí vrstva. Předchozími průzkumy byla potvrzena kontaminace podzemních vod těžkými kovy, ropnými látkami a PCB, dále byly zjištěny zvýšené obsahy chloridů, amonných iontů a dusitanů.
  • Analýza rizik kontaminace záplavového území Chrudimky v k. ú. Chrudim těkavými chlorovanými uhlovodíky
    Předmětné území průmyslové zóny se nachází v severní až severovýchodní části města Chrudim, v údolní nivě řeky Chrudimky, kde se mimo jiné nachází i přírodní památka Ptačí ostrovy. Průmyslová zóna je situována v záplavové oblasti. V zájmovém území byla předchozími průzkumy potvrzena kontaminace nesaturované zóny chlorovanými uhlovodíky a ropnými látkami, v podzemní vodě byla potvrzena kontaminace chlorovanými uhlovodíky.
    V této oblasti se nachází (nacházela) celá řada průmyslových areálů, u nichž je podezření, že jejich činností mohla být způsobena stará ekologická zátěž. Vzhledem k tomu, že se průmyslová zóna nachází v bezprostřední blízkosti vodního toku, tedy v záplavovém území, jsou kontaminací ohroženy i říční ekosystémy.
  • Analýza rizik kontaminace záplavového území Labe v k. ú. Přelouč těkavými chlorovanými uhlovodíky
    Průzkumné práce jsou situovány do průmyslové zóny města Přelouč, která se nachází v severní části města. V zájmové lokalitě je potvrzena kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky, dále je vzhledem k předchozí výrobní činnosti předpokládána kontaminace ropnými látkami. Průmyslová zóna se nachází v bezprostřední blízkosti řeky Labe, tedy v záplavovém území řeky, proto jsou kontaminací ohroženy i říční ekosystémy. Míra jejich ohrožení bude rovněž zhodnocena v analýze rizik. Na lokalitě byly vytipovány předchozími průzkumy 2 možné zdroje kontaminace, a to bývalý podnik Prádelny a čistírny Přelouč a bývalá skládka TKO Města Přelouč.
  • Analýza rizik ohrožení jímacího území Lubník a Vyšehrad v k. ú. Jablonné nad Orlicí a významného vodního toku Tichá Orlice
    Zájmová oblast je situována v katastru města Jablonného nad Orlicí. Předmětné území zahrnuje údolní nivu Tiché Orlice v celém katastru města, konkrétně oblasti severně až severovýchodně a jižně od města, které spadají pod ochranné pásmo vodních zdrojů PHP2 a PHO2b s názvem Lubník a Vyšehrad. Pro vodárenské zásobování města Jablonné nad Orlicí se využívají vrty J-8a v jímacím území Lubník a vrt J-6 v jímacím území Vyšehrad. Vrt J8b ležící nejblíže průmyslovým areálům zůstává mimo provoz. Vznik ekologické zátěže na lokalitě souvisí s umístěním průmyslových areálů v ochranném pásmu vodních zdrojů a v údolní nivě Tiché Orlice.
    V těchto areálech se dlouhodobě manipulovalo s nebezpečnými látkami, jako jsou chlorované uhlovodíky, ropné látky, BTEX či PCB. V okolí průmyslových areálů byla provedenými průzkumy v minulosti potvrzena kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky, ropnými látkami i PCB.
  • Analýza rizik vlivu skládky Dolní Lipka na podzemní vody a na významný vodní tok řeky Tiché Orlice
    Bývalá skládka Dolní Lipka leží v katastru obce Králíky, 1,3 km západně od hranice jejího intravilánu. Skládka je situována v místě bývalého protitankového opevnění.
    Podle dostupných údajů k ukládání odpadů docházelo v 70. letech minulého století. Skládkování bylo ukončeno v roce 1987. Na skládku byly v minulosti ukládány odpady z průmyslových závodů v okolí, v menší míře ukládali na skládku odpady i jednotliví občané. Odhadovaná celková kapacita skládky činí přibližně 4 200 m3.
    Velká část uložených odpadů je tvořena kalem z galvanického pokovování a odpady z výroby zářivek. Průmyslové odpady ukládané na skládku obsahovaly rtuť.
    V rámci realizace průzkumných prací jsou v odebíraných vzorcích sledovány zejména koncentrace ropných látek (včetně BTEX), chlorovaných uhlovodíků, těžkých kovů (zejména Hg) a kyanidů.
  • Analýza rizik kontaminace zdrojů vody HS- 1/I a HS-1/II v k. ú. Svitavy
    Předmětná lokalita se nachází v centrální části obce Svitavy. Území se nachází v CHOPAV Východočeská křída. V této lokalitě byla předchozími průzkumy potvrzena kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky. Předpokládaná projektová dokumentace počítá se stanovením tohoto parametru a v menší míře navíc s analýzami na stanovení parametru BTEX, a to na základě znalostí předchozích výrobních činností na dané lokalitě. Předběžným průzkumem provedeným v roce 1996 bylo vytipováno 38 potenciálních zdrojů kontaminace chlorovanými uhlovodíky na území města Svitavy. V následujícím roce byl proveden hydrogeologický průzkum, který označil za významný zdroj kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky areál bývalé chemické čistírny města Svitavy.

V rámci zakázky jsou pro jednotlivé lokality realizovány následující činnosti:

  • zpracování prováděcí dokumentace,
  • vrtné práce,
  • vzorkařské a terénní práce,
  • laboratorní analýzy,
  • geofyzikální průzkum,
  • geodetické práce,
  • vypracování modelového řešení proudění podzemní vody a transportu kontaminantů,
  • vlastní zpracování analýz rizik.

V současné době je na všech lokalitách proveden a vyhodnocen geofyzikální průzkum, probíhají vzorkařské, terénní a laboratorní práce a po schválení etapové zprávy bude zahájeno budování hydrogeologických vrtů.

Ing. Dagmar Bartošová, odpovědná řešitelka